Z Karpacze na největší plesa Krkonoš
- Milníky výletu: Karpacz - Strzecha Akademicka - Maly Staw - Velky Staw - Slonecznik (Polední kameny) - Pielgrzymy (Poutníci) - kostel Wang
- Náročnost výletu: délka a terén nenáročný, ale slušné stoupání a klesání
- Délka výletu: cca 15 km
- Charakteristika výletu: nádherné výhledy na největší Krkonošská plesa a Sněžku s možností využít lanovku
Zobrazit místo turistická mapa zde
Karpacz - nejvýznamnější polské středisko v Krkonoších
Buď jsou poláci větší nacionalisti nebo si více váží svých hor, ale návštěva Karpacze vás zkrátka ohromí. Davy lidí, řada parkovišť, autobusy, stánky se suvenýry, sýry, ubytování, monstrózní hotel, atrakce atd. zkrátka vše, co k oblíbenému horskému středisku náleží. Dominantou Karpacze je kostel Wang. Dřevěný kostelík přivezen z Norska je postaven bez jediného hřebíku a prakticky k sobě láká 90% všech návštěvníků Karpacze.
Lanovka na Kopu nebo řádný vejšlap? :-)
Auto jsme nechali u lanovky, která přibližovala (cca 1,5km) k významné jednosedačkové lanovce na Kopu (1377 m.n.m.). Je celkem zbytečné využít tohoto přbližení. Převýšení bezvýznamné a cesta je pohodlná. Raději ušetřete několik zlotých na dlouhou lanovku na Kopu (24zl) nebo na vstup do NPR Krkonoše (5zl). Jen dodám, že ti co jedou lanovkou, již mají vstup do NPR Krkonoše zahrnut v ceně. Při použití lanovky je výlet vhodný s dětmi.
My se rozhodli pro výšlap po černě značené cestě. Cesta je zpevněná a široká v zimě asi hojně využívaná pro lyžařské sporty. Možná ale úprava cesty dělá výšlap náročnější. Stoupalo by se mi mnohem lépe po kamenité pěšince než po uválcované cestě, kde mě tahaly achylovky. Nasadili jsme svižné tempo a předbíhali jsme prakticky všechny turisty před námi. Nicméně tempo bylo vykoupeno totálně mokrým trikem, až se mě klesající polský výletník dotázal, proč jsem tak durch :-) Konečně jsme dosáhli rozcestí u památníku obětem laviny (pamieci Ofiar lawiny 20.3.1968). Na toto rozcestí byste přišli od lanovky, když vyjedete na Kopu (cca 1km).
Strzecha Akademicka nad Malym Stawem
Od rozcestí s památníkem pokračujeme vpravo po žluté k Strzecha Akademicka. Je to nádherná původní horská chata se spoustou míst k sezení jak venku tak uvnitř. My si tu dali tradiční polskou polévku Žurek (12zl) a příjemně se po vejšlapu zregenerovali. Odtud lze sejít po modré asi 600m k Malemu Stawu, jednomu z nejkrásnějších a nejpozoruhodnějšímu místu v Krkonoších. K Velkemu Stawu žádná turistická trasa nevede a modrá pak klesá ke kostelu Wangu do Karpacze. My si však chtěli vychutnat obě nejvýznamnější krkonošské plesa a tak jsme se od Strzechy Akademicke vydali po modré na druhou stranu do kopce směr Sněžka.
Cesta nad Malym a Velkym Stawem ke skalnatému vrcholu Slonecznik
Po pravé straně se nám pomalu otevíral užasný výhled na Maly Staw obklopený strmými vysokými stěnami, které proplétají kaskádovité vodopádky. Myslím si, že při jarním tání nebo při vydatnějších deštích mohou vytvořit pěkné vodopády.
Modrá značka nás vystoupala až na hlavní rozcestí (Rownia pod Sněžka), odkud vám Sněžka už přijde neskutečně blízko a dobře dostupná. Nebo se můžete vydat po žluté přes státní hranici do ČR na nejstarší boudu v Krkonoších Luční boudu. Nebo nastoupíte na cestu Česko-Polského přátelství a necháte se rozmazlovat nejhezčími scenériemi Krkonoš, kvůli čemuž jsme sem šli. Hurá tedy na vyhlídkovou trasu. Cesta po červené značce zaokamžik doslova kopíruje horizont skalnatých stěn nad Malym Stawem, takže se vám nabízí spoustu krásných míst k focení, kdy pod sebou máte Maly Staw, za ním polské horské boudy a v pozadí dominuje Sněžka.
Na této trase nikdo nepospíchá. Každý se kochá a obrovskou rychlostí zaplňuje megabajty své paměťové karty krkonošskými plesy se Sněžkou. I nás to pohltilo, takže cesta ke Sloneczniku se začala mírně táhnout. U Velkeho Stawu jsme se už nijak dýl nezdžovali a jen jsme se podívali na informační tabuli. Kdysi tu stála horská bouda a věřím, že ubytování zde muselo být opravdovými zážitkem.
{phocagallery view=category|categoryid=13}
Slonecznik (Polední kameny), Pielgrzymy (Poutníci) a klesání ke kostelu Wangu
Skály Slonecznik si lze představit jako takový mis, odkud se vám otevřou celé příhraniční Krkonoše a vy tak můžete sledovat, kudy vede celá cesta Česko-Polského přátelství. Prakticky odtud dohlédnete až místa, odkud pramení Labe a na druhou stranu pak Lesní hřeben, odkud vedou trasy na Sněžku z Pomezních bud, což už je pomalu konec východních Krkonoš. Za Slonezcnik opět jednoznačně palec nahoru.
Od Sloneczniku klesáme po žluté ke skalám Poutníci (Pielgrzymy). Poutníci jsou tvořeny několika blízkými skalními útvary, které představují poutníky putující přes Krkonoše. Je to moc hezké a fotogenické místo. Jste-li šikovným fotografem, věřím, že zde uděláte luxusní fotky a strávíte na tomto místě spoustu času.
Pokračovali jsme dál po žluté ke kostelu Wangu. S každým kilometrem silně houstne zalidnění, což je jasný signál, že se blížíte k Wangu. Samotný kostel Wang už je jen třešničkou na krkonošském výletním dortu, který byl upečen z ingrediencí Maly a Velky Staw, užasné pohledy na Sněžku a promíchané skalními útvary a vyhlídkami.