rozhledna Štěpánka
Lokalita a umístění rozhledny Štěpánky
Rozhledna Štěpánka je umístěna na kopci Hvězda (959 m.n.m.). Pod tímto posledním masivem Jizerských hor už teče řeka Jizera, která tvoří přirozenou hranici mezi Krkonošemi a Jizerskými horami. Díky tomu se z rozhledny nabízí výhled na celé Jizerské hory a Krkonoše. Rozhledna Štěpánka je pak právem považována jako brána Jizerských hor.
Až pod rozhlednu se dostanete pohodlně autem nebo ji můžete navštívit pěšky ze čtyř turistických směrů. Ukázat rozhlednu Štěpánku na mapě.
Historie rozhledny Štěpánky
Stavba rozhledny začala v roce 1847 knížetem Rohanem v souvislosti s výstavou císařské Krkonošské silnice z Liberce do Trutnova. Patronem stavby byl pověřen arcivévoda Stephan. Když se arcivévoda přijel osobně podívat na stavbu, vystoupil na kopec Hvězda a výhled ho doslova ohromil. Kníže Rohan se chtěl arc. Štěpánovi zavděčit a tak zde začal stavět rozhlednu nesoucí jeho jméno Štěpánka.
Kníže Rohan však stavbu nedokončil, protože arc. Štěpán ztratil důvěru u vídeňského dvoru a stavět rozhlednu s jeho jménem by bylo politicky velmi nepopulární. Nedostavěná rozhledna tak upadla v zapomětí. O 40 let později se v noci na nedokončenou rozhlednu vydali tři místní muži silně posilněni alkoholem. Opilci za nadávek vůči němckým turistům, kteří zde pozorovali východ slunce, shazovali z rozhledny kameny až se s nimi část nedokončené věže zřítila.
Dva muži přišli o život a informace o tragické události se dostala až ke knížeti Rohanovi. Kníže Rohan požadoval náhradu za zničení rozhledny 278 zlatých, kterou však u civilního soudu nedostal a tak se rozhodl, že rozhlednu Štěpánku prodá za 400 zlatých Horskému spolku turistů 1888. Rozhledna byla do své podoby dokončena o 4 roky později ve skromnějším provedení než bylo plánováno. Na širokém základu původní věže byla dostavena věž užší.
Rozhledna Štěpánka si získala velkou oblibu a právem se nazývá jako královna rozhleden Jizerských hor.
Pověst o rozhledně Štěpánce
K rozhledně Štěpánce se váže také pověst. Kníže Rohan navštívil cikánku, která mu vyložila v kartách, že jakmile rozhlednu dokončí, tentýž rok zemře. Kníže Rohan tak zastavil stavbu na 40 let. Shodou okolností kníže Rohan skutečně zemřel jeden měsíc po dokončení Štěpánky.
Kamenný kříž maltézského typu
Přímo pod rozhlednou se nachází až mytologicky vypadající místo. Prostranctví tohoto prostoru lemují po obou stranách asi metrové kamenné obelisky do tvaru přídě lodi, na jehož konci je skála s kamenným maltézským křížem.
Velký maltézský kříž zde symbolizuje pientní místo padlých německých vojáků za 2. světové války, který tu vybudovali místní němečtí obyvatelé. Po skončení války v roce 1945 byl kříž stržen a němci odsunuti. Až po 65-ti letech se místní spolek dobrovolníků rozhodl zrekonstruovat tuto architektonicky unikátní památku (29.-30.11. 2011).
Maltézký kříž je svými rozměry největší v ČR a jedná se pravděpodobně i o světový unikát.