Sněžné Jámy
Sněžné jámy (německy Schneegruben, polsky Śnieżne Kotły) jsou nejdokonalejší ledovcové kary polských Krkonoš. Dělí se na velkou a malou Sněžnou jámu které jsou oddělené skalním hřebínkem. Velká Sněžná jáma je 800 metrů dlouhá a více než 200 metrů hluboká, Malá Sněžná jáma je pouze 550 metrů dlouhá. Na dně Velké Sněžné jámy se nachází jezírka Śnieżne Stawki a v létě vysychající jezírko Mlaka. Kolem Velké Sněžné jámy vede červeně značená hřebenovka Česko-Polského přátelství a nabízí mnoho úchvatných výhledů. Dnem obou Sněžných jam kolem ledovcových jezírek nás provede zeleně značená cesta Ścieżką nad Reglami
Wawel
bouda u Sněžných jam nazývaná pro svou podobu s Krakovským hradem Wawel. Už v roce 1837 v počátcích krkonošské turistiky byla u Sněžných jam postavena budka s občerstvením a provizorním přístřeškem pro dvě osoby. Byla to první krkonošská stavba určena výhradně pro turistické účely. Později zde byla vybudována kamenná chata a nakonec v roce 1897 několikapatrový luxusní hotel Schneegrubenbaude který se po několika přestavbách dochoval dodnes. V dnešní době bouda neslouží turistům, ale je z ní vysílač.
Budova je pro veřejnost uzavřena, ale v extrémních klimatických podmínkách poskytne přístřeší. Obsluha vysílače má zásluhu na záchraně mnoha lidských životů, udává se 70-80 z toho 40 bylo během jednoho březnového dne roku 1991 kdy se Krkonoše po náhlé změně počasí změnily v doslova smrtící ledovou past. V celých Krkonoších během těchto dnů zemřelo asi 100 osob, převážně na české straně hor.
Krakonošova kazatelna
Skála vedle chaty (vysílače) se svou nadmořskou výškou 1490m n.m. je nejvýše položený tor Krkonoš. Zajímavostí je že v každém jazyce se jmenuje jinak v češtině Krakonošova kazatelna, polsky Czarcia Ambona (Čertova kazatelna) a německy Rübezahls Kanzel (Krakonošova kancelář)
Zajímavosti
19.2.1911 se Sněžné jámy staly místem nechtěného světového rekordu ve skoku na lyžích kdy člen mysliveckého spolku z Jelení Hory (v té době se město jmenovalo Hirschberg a nebylo v Polsku, ale v Německu), jistý Vurdes za nepříznivého počasí sjel do Sněžných jam a souhrou šťastných náhod stopadesátimetrový let jen s modřinou na koleni a šokem přežil.