BVV - Brněnské výstaviště

Areál, který se svou velikostí a urbanistickým pojetím stal největším a nejmodernějším výstavištěm předválečného Československa, dodnes představuje zajímavou kolekci funkcionalistické architektury, která je postupně doplňovaná dalšími objekty a již více než osmdesát let slouží původnímu účelu.

Provoz výstaviště zahájila 26. 5. 1928 Výstava soudobé kultury v Československu. Po válce byla činnost obnovena strojírenskými veletrhy, které se konají dodnes. Jednotlivé výstavní pavilony jsou díly více než 30 autorů.

Za zmínku stojí mj. budova výstavní pošty postavená dle návrhu Bohuslava Fuchse, pavilon země Moravy od Vlastislava Chrousta. Pozoruhodný a jedinečný po technické stránce je zejména pavilon Z z roku 1959, kruhová stavba o průměru 122 metry s dvěma galeriemi a ocelovou kupolí 46 metrů vysokou. Mezi nimi stojí hlavní výstavní pavilon A (postaven v letech 1924 až 1928, projekt J. Kalous a J. Valenta). Nejnovější je pavilon P s výstavní plochou asi 15 000 metrů čtverečních, otevřený v květnu 2009.

Další pavilony, trvalé i dočasné, vznikaly podél obou hlavních cest. Z původních staveb se ještě dochovaly 45 m vysoká vyhlídková věž pavilonu G, dále kino a kavárna (kongresová hala; E. Králík), pavilon města Brna (B. Fuchs), pavilon země Moravy (V. Chroust), pavilon Uměleckoprůmyslové školy v Praze (kavárna; P. Janák) a vzorový rodinný dům (O. Starý).

V současné době je na brněnském výstavišti k dispozici více než 130 000 m² čisté výstavní plochy. Díky trvalému rozvoji je současně moderním výstavním areálem vhodným pro pořádání veletrhů, kongresů, sportovních akcí nebo koncertů.