Festival Jeden svět Olomouc

Jeden svět 2017 otevře film Dobrý pošťák odehrávající se v malé, vymírající vesničce na bulharsko-tureckém pomezí, kolem které denně procházejí uprchlíci na cestě do Evropy. Dobrosrdečný pošťák Ivan by je rád nastěhoval do rozpadajících se domů a vnesl tak do vesnice nový život. Kandiduje proto na starostu. Dokument je mimořádně vizuálně působivým, citlivým, místy až tragikomickým zachycením svérázné lidské dobroty v kulisách tíživé geopolitické situace. 
 
Letošní novinkou je kategorie Česká soutěž, v níž se dvanáct filmů v české ko-produkci utká o ocenění mezinárodní poroty. Zavedením této soutěžní kategorie chce festival podpořit šanci českých dokumentárních filmů na uvedení na zahraničních festivalech. Česká soutěž představí ve světové premiéře hned dva filmy: Epidemie svobody Terezy Reichové o problematice očkování v České republice a Děti online Kateřiny Hager o výchově dětí, které tráví na internetu více času než na hřišti. Dále například oceňovaný film režiséra Miroslava Janka Normální autistický film nebo dokument Díra v hlavě slovenského režiséra Roberta Kirchhoffa, který se zabývá tématem romského holocaustu a je natočený v české koprodukci.
 
Další dvě soutěžní kategorie jsou Mezinárodní soutěž a Máte právo vědět. V první jmenované budou usilovat o cenu za nejlepší film a nejlepší režii formálně nejvytříbenější dokumenty. Jeden svět zde představí čerstvý, před několika týdny dokončený dokument Ukončit válku režiséra Marka Silvera o vyjednávání míru mezi kolumbijskou vládou a FARC. Zařazen je zde také film Není úniku –  strhující příběh iráckého ošetřovatele Noriho, který na malou kameru natáčí svůj útěk před Islámským státem. Film byl oceněn na festivalu IDFA v Amsterdamu a v Praze jej představí jeho režisér Zaradasht Ahmed. 
 
Porota Václava Havla oceňuje v rámci soutěžní kategorie Máte právo vědět filmy, které výjimečným způsobem přispívají k ochraně  lidských práv. V syrovém portrétu umělce bojujícího proti systému se publikum podívá do Ruska (Pavlenskij: Člověk a moc, režie Irene Langemann) i na Papuu – Novou Guineu (Opozice, režie Hollie Fifer)). Ve světové premiéře uvede Jeden svět výjimečný, dramatický film režisérky Roser Corelly Hon na nevěstu zachycující unášení mladých žen v Kyrgyzstánu.
 
První z letošních tematických novinek je kategorie Volte změnu! Reflektuje nárůst populismu ve světě. Zaměří se na fenomén rozpadu důvěry v tradiční politické strany a nejrůznější nová hnutí klíčící ve vzniklém mocenském vakuu. Filmy zachycují vzestup italského Hnutí pěti hvězd (Tutti a Casa – Vládu lidu!, režie Lise Birk Pedersen), řeckého otevřeně neonacistického Zlatého úsvitu (Zlatý úsvit: Jak to vidím já, režie Angélique Kourounis), ale i snahu kurdské místní vlády změnit věci k lepšímu, narážející na nepřízeň tureckých zákonů (Dil Lejlá, režie Asli Özarslan).  
 
Marné snění uprchlíků o evropském ráji zachycuje filmová kategorie Sen o Evropě. Představí například vysoce aktuální dokument V pohodě režisérky Piy Lenz, sledující osudy dvou dětských uprchlíků z Makedonie a Sýrie. Jejich snaha nalézt nový život v Německu odráží jeden z nejdiskutovanějších problémů dneška – problém integrace a identity. Film režiséra Gianfranca Rosiho Fuocoammare (Požár na moři), rovněž v této kategorii, vyhrál Berlinale 2016 a je nominovaný na Oscara.
 
Důležitým tématem je letos i rodina. Obzvlášť v našem civilizačním okruhu, který do hlavní role staví jednotlivce, je diskuse o nových podobách a významech rodiny na místě. Kategorie Rodinné štěstí představí např. dokument Future Baby režisérky Marii Arlamovsky. Vyvolává otázky, kde je hranice etiky života v době, která umožňuje pěstovat děti ve zkumavkách. 
 
Kategorie Kdo je tady normální? zpochybňuje stejně jako minulý rok tradiční vidění normality. Letos navíc souzní s otevíráním festivalu Jeden svět lidem s různými druhy znevýhodnění. Ve světové premiéře bude uveden film režiséra Fadiho Hindashe Nebojím se, silný příběh nizozemského psychiatra a jeho pacientky, která se rozhodne pro asistovanou sebevraždu. V dokumentu Blanche nebude sedět v koutě otevírají režiséři Valeria Bruni Tedeschi a Yann Coridian téma tance jako terapie pro pacienty a pacientky s Alzheimerem; tanečník Thierry Niang v Praze ukáže svůj způsob pohybové práce se seniory. Chilská režisérka Maria Teresa Larraín přijede představit svůj poslední dokument Žena stínů, během jehož natáčení kvůli vrozené vadě postupně přichází o zrak.
 
Speciální programová kategorie Tváře města vznikla ve spolupráci s architektonickou a urbanistickou platformou reSITE. Zaznamenává vliv člověka na prostředí, v němž žije, a to, jak nás pak toto prostředí zpětně ovlivňuje. Film Davida Borensteina o bizarní, nebezpečné situaci na čínském trhu s nemovitostmi, v němž Čína buduje velkolepá „města duchů“, nese název Čínský sen. Do této kategorie je zařazena i Opuštěná zem, debut režiséra Gillese Laurenta, o návratu obyvatel do zamořené zóny kolem jaderné elektrárny Fukushima. Režisér Laurent zemřel loni při bombových útocích v Bruselu.
 
Tradiční kategorie Cesty ke svobodě ukazuje situaci v zemích, v nichž působí společnost Člověk v tísni, nebo sem teprve upírá svou pozornost. Dokument režisérky Aniely Astrid Gabryel Kdy už ten vítr ustane? ukáže, v jak složité situaci se po ruské anexi Krymu nacházejí krymští Tataři. Film Čtvero revolučních období zase zavede publikum do Tuniska a představí příběh dvou politicky aktivních žen. 
 
Filmy zařazené v kategorii Takzvaná civilizace se letos věnují nadměrné spotřebě a jejím katastrofálním dopadům na životní prostředí. Rozkryjí hned několik zásadních témat, o nichž se nemluví – Skutečná cena lodní dopravy ukáže, kde všude cestovala košile zakoupená v evropském obchodě a jakou stopu za sebou zanechala na podmořském životě. Divadlo života kanadského režiséra s českými kořeny Petera Svatka se vrací ke světové výstavě Expo 2015 v Miláně a tomu, jak se dají zbytky luxusních pokrmů využít k hostině pro lidi bez domova a uprchlíky. Lobby za zákaz lovu tuleňů, která ničí živobytí a tradici Inuitů, si bere na mušku rozhněvaná inuitská režisérka ve filmu Tichý hněv Inuitů. 
 
Tradičně Jeden svět zařazuje kategorii Moc médií. Její součástí je i film režisérky Sary Traksler Škádlení Goliáše, epický příběh chirurga z Káhiry, který se rozhodl živit satirou a stal se z něj egyptský Jon Stewart. Ve filmu Kyberdžihád zase režisér Hans Busstra rozkrývá způsoby, jimiž Islámský stát prostřednictvím sociálních sítí a další online propagandy nabírá nové rekruty. Dokument V temnotách webu natáčel izraelský režisér Tzachi Schiff částečně v pražské Paralelní Polis. Vypráví o posledním svobodném prostoru internetu i o tom, jak a za kolik si lze po síti objednat vraždu novináře.
 
Snímky, jež zaznamenaly úspěch na jiných festivalech, spadají do kategorie Panorama. Šokující drama Dugma: Spoušť režiséra Påla Refsdala nahlíží do každodenního života bojovníků Islámského státu připravujících se na sebevražedný útok, film Košér hooligans Mayi Zinshtein zase odkrývá rasistické zákulisí fanoušků jeruzalémského fotbalového klubu Beitar. 

Se samotným festivalem je spojen bohatý doprovodný program v podobě koncertů, výstav a samozřejmě debat.