Klášter Plasy - první cisterciácky panovnický klášter v Čechách

Jeden z prohlídkových okruhů se věnuje nejstarší a zároveň nejdůležitější stavbě plaského klášterního areálu. Návštěvníci procházejí křížovou chodbou zdobenou barokními freskami Jakuba Antonína Pinka, Františka Antonína Müllera a Josefa Kramolína. Zavede vás do kapitulní síně, kaple sv. Bernarda a navštívíte nemocniční křídlo s expozicí lékáren a jedinečnými barokními záchody. Mimo to zhlédnete i knihovní sál, pracovnu opata, čítárnu a zimní jídelnu. Řeč bude nejen o klášterních dějinách, ale i o tom, co se dělo po zrušení kláštera.

Klášter Plasy byl založený roku 1144 knížetem Vladislavem II. a na poč. 15. století vypálený husity. V letech 1661 - 1785 velkolepě barokně přestavován podle plánů J. B. Matheye, J. B. Santiniho a K. I. Dientzenhoffera. Dne 9. listopadu 1785 klášter zrušen Josefem II. a od roku 1826 rezidencí kancléře Metternicha a jeho rodiny, kteří si zde zřídili rodinnou hrobku.
 

Klášter na vodě

Zcela podle cisterciáckých zvyklostí je plaský klášter založen v údolní nivě řeky Sřely, která svým meandrem vymezuje hranici areálu na jižní a západní straně. Na řece mniši již ve středověku vybudovali umělý kanál vedoucí klášterním areálem, tzv. Královskou štolu, díky které naháněli vodu na mlýn a poháněli pilu. Výjimečností plaského vodního systému je dokonalé řešení základů konventu, které bylo kvůli bažinaté půdě zpevněno 5 100 dubovými kůly zatlučenými do země. Přes ně byl položen trámový rošt a teprve na něj vystavěno zdivo budovy. Aby rošt nezačal hnít a budova se propadat, byla do základů přivedena voda z několika pramenů, která zamezila přístupu vzduchu ke dřevu, a to de facto zkamenělo. Varovný nápis "Aedificium hoc sine aquis ruet" je odkazem generacím. I proto se dnes čtyřikrát denně pečlivě kontroluje výška, teplota a kvalita vody v základech ve dvou barokních bazénech uvnitř budovy samotné.
 

Santiniho samonosná schodiště

Podle plánů Jana Blažeje Santiniho Aichela byla v budově konventu postupně realizována čtyři samonosná schodiště. Dvě spojující přízemí s půdním prostorem a dvě trojramenná v rizalitech rajského dvora. V průhledu jednoho z točitých schodišť vymaloval Jakub Antonín Pink fresku znázorňující boj archanděla Michaela s ďáblem. Ve spodních partiích schodišť trojramenných nechal Santini zbudovat zrcadla - barokní bazény pro kontrolu vody v základovém roštu.
 

Klášterní vězení

V přízemí konventu nechali mniši zbudovat temnici, tedy místnost pro provinilce, který byl izolován vždy dvojitými dveřmi od ostatních mnichů. Jídlo mu bylo podáváno nejčastěji ze zimního refektáře prostřednictvím otočného dřevěného bubnu, který se ve fragmentech dochoval dodnes. Pro těžší arest byla v místnosti vyhloubena šachta 3,5 m pod zem a obložena pískovcovými kvádry. Odsouzený byl přivázán na žebřík a spuštěn do šachtice, v níž je po pás vody, a zřejmě zaklopen velkým kvádrem. V pozdějších klášterních dobách byla vybudována v přízemí konventu ještě jedna taková šachta – již o něco přívětivější (hloubka 3 m a vody jen po kolena).
 

Podzemní systém

Po obvodu rajského dvora, navýšeného 4,5m nad vnější terén, je v jeho útrobách schován unikátní vyhřívací systém budovy. Ten představuje dlouhá klikatá podzemní chodba, která vyúsťuje do přízemí budovy na dvou místech. Výduchy z této chodby jsou vyvedeny pod okna v přízemí. Přes léto se v zemi kolem chodby akumuluje teplo a přes chladnější měsíce pak teplý vzduch proniká skrze výduch do budovy. Vždy na plaskou pouť se část této chodby zpřístupňuje veřejnosti.
 

Plaský prášek

Jednou z výdělečných činností kláštera byla výroba a prodej tzv. Plaského prášku. Tento bílý minerální prášek proslavil zdejší cisterciáky zvláště na počátku 18. století, kdy jej vyváželi i za hranice českých zemí. Zpracování hlavní suroviny - vitriolové břidlice získávané z lomu v Hromnici (dnešní Červené jezírko) podléhalo přísnému utajení. Tehdejší lékárník Lucas Martin Gottlieb přípravu tohoto žaludečního léku pečlivě střežil. Není divu, jeho přípravek nebyl hořký jako většina žaludečních léků, ale naopak pro svou dobrou chuť velmi oblíbený.
 

Hodinová věž s kaplemi

Prohlídková trasa vás zavede do budovy spojující část starého královského paláce, barokních sýpek, patrové gotické kaple sv. Václava a sv. Máří Magdalény, věže a hodinového stroje. Návštěva všech těchto prostor je doplněna výkladem o historii a stavebních úpravách budovy, zajímavostech hodinového stroje a o místním cistercicáckém hsopodářství. Okruh je přístupný o víkendech (v červenci a srpnu pak denně mimo pondělí) a to každou lichou hodinu. Mimo uvedenou dobu je okruh přístupný pro předem objednané dle konkrétní domluvy. Prohlídka sýpky trvá přibližně 35 minut. Vstupné na tento okruh stojí 50 Kč; zlevněné 30 Kč.