Botanická zahrada Univerzity Karlovy – za tichým světem rostlin Na Slupi

Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze má rozlohu 3,5 ha. Sbírka rostlin z vlhkých subtropů je v létě instalována pod širým nebem podle světadílů původu rostlin, které jsou pak v zimním období uskladněny ve velkém studeném skleníku. Vedle rozsáhlé sbírky sukulentů stojí za zmínku velké a staré exempláře cykasů, kamélie, myrty a další rostliny pocházející ze sbírek někdejší smíchovské univerzitní zahrady z 19. století. Z venkovních expozic je významný unikátní exemplář jinanu dvoulaločného, ve skutečnosti jakási někdejší obří bonsaj, jejíž stáří se odhaduje asi na 130 let. Dále jedna z prvních do Evropy přivezených metasekvojí a další dřeviny. Nejcennější expozicí je kolekce Středoevropské květeny, založená v roce 1904.

Botanická zahrada UK má tradičně otevřeno každý den po celý rok. Málokdo si však uvědomuje, že se její tvář mění zhruba každé tři týdny. Zpravidla na přelomu února a března rozkvete v zahradě kolem dvou a půl tisíce sněženek a bledulí, které zanedlouho střídá modrá záplava asi patnácti tisíc ladoněk. Magnetem je i prázdninový čas letniček, kdy zahradu pokryjí pestrobarevné koberce ostálek, aksamitníků a jiných letniček. Každoročně zde druhý nebo třetí týden v červnu probíhá výstava Spolku pěstitelů kaktusů a sukulentů. Poslední srpnovou sobotu každoročně začíná atraktivní výstava exotických ptáků. Začátkem školního roku zahrada uvítá expozici bonsají a kaktusů a v říjnu Mistrovství Evropy živorodých akvarijních rybek.

Z historie: botanická zahrada UK patří jako instituce k nejstarším evropským univerzitním zahradám. Zahrada byla zřízena roku 1775 na levém břehu Vltavy v prostoru někdejší jezuitské zahrady a přilehlých pozemků. Dnešní Dienzenhoferovy sady jsou torzem této původní zahrady, která byla v polovině 19. století považována za nejlepší botanickou zahradu severně od Alp. Již tenkrát v ní bylo pěstováno 13.000 druhů rostlin a navít měla i 9 skleníků. S rozvojem průmyslu na Smíchově v 19. stol. bylo rozhodnuto o přemístění zahrady do dnešní lokality pod Slupskou strání.

Zahrada se tehdy dělila na dvě části – českou a německou: česká botanická zahrada zůstala ve spodní poloze, německá vyrůstala na stráních. Nálet na Prahu 14.2.1945 zcela zničil německé skleníky a poškodil české. Zahrady byly posléze spojeny pod názvem Botanická zahrada Univerzity Karlovy, německé skleníky již nikdy nebyly obnoveny, české byly v letech 1946-1949 zcela přestavěny a v letech 1996-1999 prošly důkladnou rekonstrukcí.