Přijďte se ve skoro adventním čase potěšit jarmareční atmosférou umocněnou krásnými prostorami místní fary.

Můžete se nejen pokochat, ale i nakoupit originální autorské výrobky regionálních i přespolních tvůrců - šperky, dekorace, dřevěné výrobky, módní doplňky, keramiku, výrobky pro děti, dámské a dětské oděvy, něco na chuť a mnoho dalšího.

Nejen pro děti jsou také připraveny kreativní dílničky.

Můžete se těšit na představení Zvonečku, které vždy nadchne a nenechá jedno oko suché.

Těšit se můžete na prodej husích specialit, jako jsou husí játra, husí sádlo, kaldoun, husí paštika, pečená husa, husí burgery, nebo tradiční lokše maštěné husím sádlem. Letos se poprvé Husobraní koná společně s Cidrem festivalem, návštěvníci budou moci ochutnat cider od většiny tuzemských výrobců, prezentovat se zde budou i cidery ze zahraničí.

Nebude chybět ani ukázka výroby a prodej moštu, stánky s jablky, štrůdly, zavařeninami a vším co nabízí podzimní zahrádky a sady. Odpočinout si budete moci na čerstvých voňavých balících slámy,které budou speciálně na Smíchovskou náplavku dovezeny a dotvoří tak atmosféru venkovských slavností.

Zámek začal po roce 1553 stavět Jan z Vartemberka. Po bitvě na Bílé hoře zámecký objekt několikrát vydrancovalo císařské vojsko, poté jej získal Albrecht z Valdštejna, po jeho smrti se majitelem panství stal Walter Buttler. Zámek byl stavebně dokončen až na počátku 18. století za Valdštejnů. Poslední radikální úpravy se uskutečnily na začátku minulého století.
 
V západním křídle zámku v Doksech vzniká expozice nazvaná Labyrint strašidelných pohádek. Veřejnosti by měla být přístupná od května roku 2017. Zámek z 16. století není zatím běžně přístupný, konají se v něm jen jednorázové akce. Časem by v zámku měl vzniknout multifunkční sál, kterým by začínal prohlídkový okruh zaměřený na historii a prezentaci Doks a partnerského města Bad Muskau. Do zámku by se měly v budoucnu přesunout i Muzeum Čtyřlístku a městská knihovna.

Celá stezka od Severního moře přes Labské pískovce až po Polabí měří 1270 kilometrů. V Ústeckém kraji vede 96 kilometrů trasy, a protože se nachází podél řeky, je vhodná i pro méně zdatné cyklisty nebo rodiny s dětmi. Z Roudnice nad Labem do Litoměřic přes Terezín a z Roudnice je vyznačena odbočka na Říp.
 
Výchozím bodem je Štětí. Z Roudnice nad Labem se lze vydat, jak po levém tak i pravém břehu. Labská stezka vede po pravém břehu řeky Labe, odtud lze plynule dojet až do královského města Litoměřice. Nebo lze využít levého břehu a jet po alternativní trase Labské stezky (2A), která vede přes obce Hrobce, Libotenice, Nučnice a dál k Litoměřicku. V Libotenicích lze navštívit Galerii kraslic nebo místní kostel sv. Kateřiny. Další variantou pro zpestření Labské stezky je využití cyklobusu i pro pěší po Českém středohoří se zastávkami Roudnice nad Labem, Litoměřice, Mukařov, Kletečná nebo historického vlaku - Podřipský motoráček.
 

Údolím Porta Bohemica

Nesmíme opomenout gotický hrad a Svatostánek českého vinařství nebo podzemní chodby expozice Důl Richard v proměnách času. Z města lze pokračovat po Labské stezce s odbočkou k Píšťanskému jezeru do malebného údolí Porta Bohemica. Vinařskou oblast Velké Žernoseky na pravém břehu a Malé Žernoseky na levém břehu spojuje přívoz. Na levý břeh kousek od Oparenského údolí se lze dostat, pokud z Terezína pokračujete přes Nově Kopisty, Lukavec a Lovosice, kde za zmínku stojí nově zrekonstruovaná Pfannschmidtova vila či návštěva zříceniny hradu Oparno.
 

Do Českého Švýcarska a dále

Dál jsou na Labské stezce pod vrchem Kalvárie Libochovany, Církvice a Brná a krajské město Ústí nad Labem, kde se na úpatí skal vypíná hrad Střekov. V centru lze využít lanovou dráhu i pobyt na zámečku Větruše nebo lze zajít do Zoo. Na úseku Litoměřice - Ústí nad Labem lze využít lodní dopravy a zpříjemnit si cestu pravidelnou plavbou. Cyklostezka pokračuje po pravém břehu přes Velké Březno, kde lze zajít do pivovaru či na zámek. V Malém Březně odbočuje Zubrnická muzeální železnice vedoucí k souboru lidové architektury Zubrnice. Cyklotrasa č. 2 vede k Děčínu. V Těchlovicích lze odbočit k hradu Vrabinec. V Děčíně se nachází zámek nebo Zoo na Pastýřské stěně. Zde se překrásnou přírodou pyšní České Švýcarsko. Hřensko, které tvoří vstupní bránu do Národního parku České Švýcarsko, je také výchozím místem pro výlety na Pravčickou bránu a do soutěsek řeky Kamenice. Je zde i česko-německý přívoz Hřensko - Schöna. Z Děčína přes Hřensko lze také plout lodí až do samotného Německa. Trasa dále pokračuje přes hranici pod názvem Elberadweg.

Celkem 75 exponátů tak představí arménské písemné skvosty od nejstarších tisků liturgického a hudebního charakteru včetně Hymnáře z roku 1664 nebo raných děl svatého Řehoře z Nareku označovaného za „Andělského učitele". Nechybí ani moderní publikace včetně arménských překladů českých autorů. Třeba Povídání o pejskovi a kočičce nebo Osudy dobrého vojáka Švejka. 
 
Výstava zahrnuje více než 20 unikátních starých tisků zapůjčených z Arménské národní knihovny a je doplněna z  fondů NK ČR.
 
Výstavu doplňuje i řada doprovodných akcí, ať už přednáška o arménské církevní hudbě nebo připomínka genocidy Arménů Osmanskými Turky.

Při příležitosti 90. narozenin autora výstava mapuje jeho nejvýznamnější stavby, z nichž některé byly prohlášeny kulturními památkami. Patří k nim například Janáčkova opera, hala Rondo či obřadní síň v Židenicích.

Po prohlídkách zámku Konopiště, kde vás budou provázet kastelánka Mgr. Jana Sedláčková a vedoucí návštěvnického provozu Helena Nohejlová a Ivana Havlíčková, následuje koncert klasické hudby. Je nutná rezervace míst: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., 317 721 366

1. FRANZ SCHUBERT – Ave Maria

2. ROBERT SCHUMANN – Láska a život ženy – výběr z cyklu

                                           - Seit ich ihn gesehen – „Když jsem ho poprvé uviděla“

                                           - Er, der Herrlichste von allen – „On, nejmilejší ze všech“

                                           - Du Ring an meinem Finger – „Zásnubní prstýnku na mém prstu“

3. WOLFGANG AMADEUS MOZART – árie Cherubina „Voi che sapete“  - z opery Figarova svatba

4. ANTONÍN DVOŘÁK – V Národním tónu  - výběr z cyklu

                                         - Žalo dievča, žalo trávu

                                         - Ach, není tu

5. GUSTAV MAHLER – Písně z chlapcova kouzelného rohu – výběr z cyklu

• Rheinlegendchen – „Malá legenda o Rýně“
• Wer hat dies Liedlein erdacht? – „Kdo vymyslel tak hezkou písničku?“

6. GEORG FRIEDRICH HÄNDEL – árie Xerxa Ombra mai fu – z opery Xerxes

7. BEDŘICH SMETANA – árie Rózy  - z opery Tajemství

8. GEORG BIZET – árie Carmen Habanera – z opery Carmen